Z historie tělovýchovy a sportu v Damníkově

Brzy po osídlení Damníkova českým obyvatelstvem se sportumilovní chlapi dali dohromady a vytvořili si podmínky pro nejpopulárnější hru v Čechách - fotbal. Na rovné ploše postavili fotbalové hřiště a od r. 1946 se začalo hrát. Stejná plocha se v zimě postříkala vodou, vytvořily se mantinely ze sněhu a hrál se další sport - hokej. Šatny byly u pana J.Koláře. To tvrdí pamětníci.

Organizovaná tělovýchova v Damníkově začíná v r. 1952, kdy TJ Sokol Damníkov vstupuje do řad zastřešující organizace ČSTV. Pokračuje se v tradičních sportech, cvičí se v prostorách dnešního kultruního domu. V roce 1956 se fotbalové hřiště, které od r. 1946 leží na stále stejném místě, upravuje. Naváží se na něj červený písek z prostor nově budovaného traťového podjezdu u Rudoltic, zarovnává se a znovu drnuje. Další větší úpravy probíhají od r. 1969, kdy se začínají stavět kabiny, plocha se opět obnovuje a v sousedství vyrůstá areál pro děti. Slavnostní otevření celého nového a obnoveného sportoviště bylo tak významném že jej přijela natočit i Československá televize.

Budují se i další prostory pro sport a rekreaci. První venkovské kluziště v okrese Ústí nad Orlicí vzniká opět v naší obci. Bylo postaveno v letech 1958 - 59 a jako správné kluziště bylo vybaveno mantinely. Dodatečně vznikly dřevěné kabiny. A právě jejich požárem v r. 1980 kluziště zcela zaniká.

Blíží se léta 1966 - 69. V údolí Myšího potoka vzniká další stavba, která má sloužit k výše zmíněným účelům Je to koupaliště, u něj plechové šatny a hřiště na volejbal a nohejbal. Tato stavba, po úpravě v 70. letech stojí dodnes, plechové šatny byly v r. 1991 nahrazeny zděnými, ale vendalové a zub času a hlavně nedostatek peněz, je přivedly do dnešní podoby.

Koncem sedmdesátých let bylo zrušeno kino a sál postupně přestavován na tělocvičnu, která vytvořila pro tělovýchovu ideální podmínky zejména v zimním období.

Posledním sportovištěm, které bylo v Damníkově vybudováno mezi léty 1988 -1990 jsou kurty určené pro tenis, volejbal a nohejbal, které také slouží svému účelu dodnes.

A nyní pár slov o vlastním sportu. Jak vypadal ve čtyřicátých až šedesátých letech víme ze slov pamětníků. Skladba oddílů se měnila podle zájmu funkcionářů, kteří pracovali ve výboru TJ i podle zájmů veřejnosti.

Fotbalový oddíl byl založen v r. 1969. V soutěžích se vystřídaly všechny kategorie, pro které jsou soutěže vypsány. Muži hráli většinou III., ale také II. třídu. Starší žáci se pohybovali v okresním přeboru. Nejúspěšnější kategorií byl dorost. V letech 1979 - 82 hrál krajskou třídu. Dorostenecký oddíl měl i pěkné úspěchy v Československém poháru, kde byl vyřazen až ligovým celkem VCHZ Pardubice 1 : 3. Činnost fotbalového oddílu byla, jak to na malých vesnicích bývá, ovlivněna generačními krizemi, snahou okolních obcí založit vlastní oddíl, nedostatkem aktivních hráčů a hlavně nedostatkem vedoucích. Proto také v současné době je fotbalový oddíl v útlum.

Dalšími oddíly, které pracovaly od 70. let a které zanikly, byly šachy a turistický oddíl. V době jeho činnosti pořádala TJ veřejný pochod " Damníkovský šmajd ", který byl organizován mezi léty 1973 - 84. Pro členy byly pořádány výlety a zájezdy ať již na Slovensko, do jižních Čech, Krkonoš, či na Kokořínsko nebo jižní Moravu. Objel se kus republiky. Odchodem zapálených funkcionářů tato činnost skončila.

Dlouhou tradici, zejména mezi ženami, má činnost odboru ZRTV. Tato zkratka již dnes neplatí, ale ženy cvičí stále. V minulosti cvičilli i muži a děti. Jeho činnost se aktivovala vždy v období spartakiád. Místní cvičenci a cvičenky se objevovali pravidelně i na Strahově.
Od poloviny 70. let vznikl v místní škole atletický kroužek a na základě jeho úspěchů byl v r. 1983 založen atletický oddíl zaměřený na mládež. Největším úspěchem bylo 7. místo jeho odchovankyně na MR. Od roku vzniku oddílu se běhá mezi Damníkovem a Anenskou Studánkou " Čertovský běh ", který má za sebou již 24. výročí. Organizačně úspěšné bylo i množství přespolních běhů, pořádaných zejména v okolí Myslivecké chaty a Damníkovská laťka, která se skáče vždy v únoru v tělocvičně. I ta doznala 20. výročí.

V TJ se ale nežilo jen budováním sportovišť a sportem. Naše organizace se podílela výrazně i na kulturním životě obce. Tradice " Sokolského plesu " sahá tak daleko, že již nikdo nepamatuje, kdy proběhl poprvé. Byly pořádány pouťové a velikonoční zábavy. Táboráky v poslední dubnový večer měly také různé názvy, ale vždy byly mezi občany oblíbeny. Dále to byla a je spoluúčast na dalších akcích, jako např. dětské dny a dětské karnevaly. I to patří do činnosti venkovské TJ.

Kdo z funkcionářů stál v čele? Určitě víme, že od r. 1966 to byli Miroslav Motyčka, František Motyčka, Ladislav Dolníček, Jiří Machytka a kdo je dnes předsedou Josef Suchomel.